Když se řekne „školní výlet“, každý si představí něco jiného. My, sedmáci  a osmáci, jsme vyrazili na tři dny do kempu Zrcadlová koza u Malé Skály.

První den jsme přijeli do kempu, zabydleli se v chatkách a hurá na volejbal! Tedy, někteří hráli volejbal, jiní dělali rozhodčí, fandili nebo zkoumali, jak studená je vlastně Jizera v květnu. Odpověď: dost. Ale co by člověk pro otužileckou čest neudělal.

Druhý den patřil adrenalinu. Dopoledne jsme svištěli na koloběžkách do Malé Skály. Odpoledne přišly na řadu rafty — voda, smích, souboje s pádly a nečekaná sprcha z nebe. Zmokli jsme, ale nikomu to nevadilo, protože smíchu a zábavy bylo tolik, že to vysušilo i ty nejpromočenější boty.

Třetí den už byl ve znamení balení a smutného loučení s chatkami, které se mezitím staly naším druhým domovem. 

 Nálada byla skvělá a zážitků tolik, že na ně budeme ještě dlouho vzpomínat. Děti si výlet užily, stmelily se, poznaly se i mimo školní lavice a společně zvládly tři dny plné aktivit a dobrodružství. 

Velké poděkování patří mým kolegům, paní učitelce Dvořákové, panu učiteli Müllerovi a panu Kuklovi.

Není samozřejmostí být tři dny v kuse v zápřahu a mít přitom úsměv na tváři — a za to jim patří velký dík.

Kateřina Najmanová